Kofein obsažený v kávě je látka s mírnými budivými (stimulačními) účinky na centrální nervovou soustavu, a díky tomu může ovlivňovat naše chování. Může ovlivňovat některé aspekty naší nálady jako je bdělost, odstraňovat pocity únavy a hladu, navozovat nespavost, zrychlovat myšlenkový tok, zlepšovat vybavování z paměti, ale může navodit i pocit úzkosti či předrážděnost. Četné studie na lidských subjektech potvrdily, že kofein skutečně psychický výkon zlepšuje – zlepšují se výsledky v testech, které vyžadují soustředěnou pozornost. Nejvýrazněji se toto zlepšení projevuje u osob, které se předtím cítili unavené. Většina lidí přitom dokáže spotřebu kofeinu řídit tak, aby jim přinášel maximální užitek. Nejvíce si ho dopřejí, když potřebují podat určitý výkon, a naopak se mu vyhýbají večer, aby se dobře vyspali. O kávě lze také hovořit jako o „nalaďovači“. U mnoha lidí klesá nálada s počátkem stmívání a nejhlubšího bodu dosahuje v ranních hodinách. Z toho je pochopitelné, proč pijeme kávu rádi ke snídani. Druhá „doba na kávu“ následuje odpoledne a nachází se mezi obdobím nejnižšího výkonu kolem druhé hodiny a stmíváním. Není také náhodou, že se největší množství kávy v Evropě na hlavu vypije ve Skandinávii, v zemích s nejmenším množstvím světla a největšími problémy s depresemi, a nejméně ve středomoří. Pouze Anglie a Irsko vybočují z řady, co se spotřeby kávy týče. Tamní obyvatelé dávají přednost příjmu kofeinu z čaje. Pokud kávu konzumujeme pravidelně, náš organismus si na kofein zvykne a začne ho tolerovat. Také je třeba zdůraznit, že účinky na lidské chování mohou být velice individuální. Např. větší množství kávy vypité ve večerních hodinách může mnoha lidem zhoršit usínání a ojediněle způsobit i nespavost. Jsou však i opačné případy, kdy káva pomáhá některým lidem k lepšímu usínání.
Bdělost
Kofein zvyšuje bdělost, jak potvrdilo velmi mnoho studií. Nejvýrazněji se toto zvýšení bdělosti projevuje u osob, které se cítí nebo jsou unavené. Kofein nám pomáhá být bdělejší a čilejší brzy po ránu, při práci v noci, v chladu anebo při nedostatku spánku. Kofein je účinný i u lidí, kteří již byli bdělí dostatečně. Účinky kofeinu na bdělost využíváme v každodenním životě a jsou pro většinu z nás velice důležité, pro některé jedince nepostradatelné. V praktickém životě jsou pro nás významné hlavně tam, kde je bdělost důležitá z důvodu bezpečnosti. Zvláště v situacích, kdy riskujeme zdraví nebo život, pokud jsme unavení. Zvýšení bdělosti nebo zlepšení bystrosti nám může pomoci v různou dobu dne a noci, při řešení různých úkolů a činností. V poslední době přibývá stále více lidí, pro které je nezbytné řízení, a únava řidiče je významnou příčinou dopravních nehod. V roce 2006 byl ověřován vliv „kofeinu“ a „zdřímnutí si“ na řidičovu bdělost, a byl hodnocen na skutečném nočním řidičově výkonu. Autoři studie v závěru uvedli, že „káva“nebo „zdřímnutí si“ v noci statisticky významně snižuje riziko řidičova útlumu bez pozdější potřeby spánku.
Úzkost
Bylo zjištěno, že vysoké dávky kofeinu, které jsou podávané jednorázově, mohou navodit i pocit úzkosti. Jsou to ovšem dávky mnohem vyšší, než je množství kofeinu v jedné porci nebo šálku nápoje typického pro svůj obsah kofeinu. Nižší dávky ukazují velmi nepatrný účinek na ovlivňování nálady tímto směrem, a naopak za určitých okolností mohou dokonce i stres a neklid minimalizovat. Kofeinismus byl definován jako skupina příznaků spojovaná s denním příjmem kofeinu 1000-1500mg, což se blízce podobá příznakům chronických úzkostných poruch. Avšak důkazů o možnosti vztahu mezi pocity úzkosti a pitím kávy najdeme v literatuře jen velmi málo.
Psychický výkon
Výsledky studie z roku 1992, která se zabývala doposud publikovanou literaturou a účinkem kofeinu na lidské chování, ukázaly, že pokud je kofein konzumován v běžných dávkách, které jsou nacházeny v mnoha druzích potravin, zlepšuje schopnost jedince vykonávat práci, při které je vyžadována stálá pozornost, jako je například i řízení auta. Kofein podávaný v těchto dávkách má samopovzbuzující účinek a potlačuje ospalost. Opačné vlivy na chování jedince mohou být způsobeny nadměrnými dávkami kofeinu nebo se mohou projevit u jedinců, kteří jsou přespříliš citliví na tuto látku. Další současné práce potvrdili to, že kofein podporuje tvůrčí myšlení a zpracovávání nových podnětů, má vliv na stanovování si vyšších cílů a zpětnou vazbu přípravy, a zvyšuje celkové množství zpracovávaných informací. Toto zlepšení duševního výkonu je pro nás důležité každý den. Kofein zlepšuje výkon jak na řidičském simulátoru, tak v laboratorních testech pozornosti.
Spánek
Velké množství studií ukazuje, že kofein prodlužuje dobu bdělosti bez potřeby spánku a dobu spánku zkracuje. Individuální rozdíly mohou být však veliké. Například v jedné studii kofein podávaný brzy ráno měl vliv na noční spánek tentýž den večer, zatímco naopak ve druhé studii konzumace kofeinu ve večerních hodinách neměla nepříznivý efekt na spánek tu samou noc. Možným vysvětlením pro tyto individuální rozdíly může být to, že pravidelní konzumenti kávy mají menší problémy s poruchami spánku než ti příležitostní a to z důvodu již vytvořené tolerance na kofein. Dokonce i když nám konzumace kávy bude působit problémy se spánkem, nemusí se to odrazit na náladě a výkonu druhý den. Je tedy málo důkazů o vztahu mezi konzumací kávy a spánkem. Výzkum ukazuje, že věk a rodinné faktory mohou ovlivňovat spánek zásadněji než konzumace kofeinu. U starších žen studie spánku nenašla rozdíly mezi dobrými a špatnými spáči v souvislosti s konzumovaným množstvím kofeinu. V roce 2002 při přezkoumávání literatury, týkající se účinků kofeinu na spánek, autoři došli ke třem závěrům. První závěr : velké množství kofeinu ( více než 3mg/kg tělesné váhy v jednom nápoji), které je konzumováno pozdě večer, bude jedincům oddalovat spánek a redukovat jeho trvání. Při příjmu menšího množství kofeinu jsou velmi výrazné odlišnosti s vysokým podílem konzumentů, kteří jsou odolní a kofein nemá vliv na jejich spánek. Druhý závěr : účinek neboli vliv kofeinem způsobených změn ve spánku na nálady druhý den a dlouhodobé zdraví není znám. Třetí závěr : vysoké hodnoty konzumace kofeinu se nezdají být silně související se spacími parametry.
Kofein, fyzická výkonnost a sport
Kofein je často vydáván za pomocníka lidské síly čili látku, která je schopna zvýšit naše možnosti pracovat či cvičit. Vědci prokázali, že podání 330mg kofeinu přibližně 1 hodinu před bicyklovou ergometrií a při spotřebě kyslíku 80% maxima prodlužuje čas do vyčerpání. Od té doby většina publikovaných prací uvádí, že kofein prodlužuje výkonnost při střední a maximální zátěži cvičení, které trvá 30 až 120min. Podpůrný efekt u krátkodobých zátěží nebo u velmi intenzivních cvičení, trvajících mezi 1 a 10minutami, není tak prokazatelný. Bylo prokázáno, že opakované či chronické užívání kofeinu má minimální dopad na podporu fyzické výkonnosti. Mechanismus, kterým kofein vede ke zvýšení výkonnosti nadále zůstává předmětem diskusí. Kofein je in vitro schopen mobilizovat nitrobuněčné zásoby vápníku ve svalových buňkách, a tak zvýšit výdrž a kontrakce, dále zlepšit neuromuskulární přenos a zvýšit maximální produkci síly in vivo. Také bylo postulováno, že pozitivní efekt kofeinu na koncentraci, únavu a bdělost může hrát roli pro vznik zvýšené fyzické výkonnosti. Bylo prokázáno, že užití kofeinu může zlepšit atletické výkony v mnoha vytrvalostních disciplínách např. plavání, cyklistika, ženský tenis. Mezinárodní Olympijský Výbor odstranil ze seznamu zakázaných látek kofein až v lednu roku 2004. Diuretický efekt kofeinu může být nevýhodou zejména pro atlety soutěžící ve vlhkém klimatu, kde výrazně stoupá riziko dehydratace, nebo ve vytrvalostních závodech, kde dehydratace může hrát klíčovou roli na podaném výkonu. Sportovcům je obecně velmi často doporučováno vyvarovat se užívání kávy a čaje a to právě z těchto důvodů, ale diuretický efekt kofeinu je velmi malý a to zejména u těch, kteří ho pravidelně užívají a jsou na něj zvyklí.
Kofein a návykovost
Kofein je užíván lidmi po celá staletí a jeho spotřeba je zcela běžná v mnoha kulturách. Toto činí z kofeinu nejužívanější farmakologicky aktivní látku, jakožto stimulant centrálního nervového systému. Alkaloid kofein, který se vyskytuje u 63 druhů rostlin, stimuluje organismus při vyčerpání a jeho efekt na bdělost je cenný při mnoha každodenních situacích. Kofein z kávy může například zvýšit bdělost řidičů a tím snížit nehodovost. Četnost nehod spojených s mikrospánkem má svůj vrchol v časných ranních hodinách a časném odpoledni. Příjem 150mg kofeinu v kávě prokazatelně snižuje chybovost v řízení, pocit ospalosti či elektroencefalografickou (EEG) aktivitu která indikuje letargii při řidičských testech v časných odpoledních hodinách. Další studie prokázala že 200mg kofeinu v kávě výrazně redukuje dopravní nehody, pocit ospalosti a EEG aktivitu při řidičských testech v časných ranních hodinách. Kofein je účinnější než jiné metody běžné v boji s únavou jako např. proud studeného vzduchu na obličej nebo poslech radia či přehrávače. I přes tyto pozitivní vlivy v každodenním životě byl kofein popisován jako „potenciální návyková droga“. Žádná omezení pro užívání kofeinu nebyla ale zodpovědnými orgány stanovena. WHO (Světová zdravotnická organizace) konstatovala, že neexistují vůbec žádné důkazy, které by potvrzovaly, že užívání kofeinu by vedlo, a to ani vzdáleně, k přibližně stejným fyzickým a sociálním důsledkům , které se objevují při užívání jiných návykových látek. Americká asociace psychiatrů prohlásila, že kofein nesplňuje kritéria spojená se zneužitím drog. Na rozdíl od neustálého růstu spotřeby drog spotřeba kofeinu zůstává dlouhodobě beze změn. Navíc lidé, kteří omezí nebo zastaví příjem kofeinu, nezažívají abstinenční příznaky, které jsou charakteristické pro drogovou závislost. Káva má jen slabý stimulační efekt a nezpůsobuje závislost, proto se nejedná o drogu.
Co je to závislost? Závislost je definována jako zneužití drogy do stádia, kdy zasahuje zdraví jednotlivce a jeho ekonomické a sociální funkce. Jejími symptomy bývá tzv. tolerance (potřeba brát čím dál tím vyšší dávky k dosažení stejného účinku) a fyzická závislost (změněný tělesný stav, který při vysazení drogy vyvolává abstinenční příznaky). Tyto dva symptomy ale k diagnóze závislosti nejsou nezbytné ani dostačující. V některých případech se vytváří tzv. psychická závislost – a tím se také dnešní náhled liší od starších koncepcí, které měly sklon závislost ztotožňovat s fyzickým návykem. Kofein má slabé povzbuzovací vlastnosti a nejsou žádné důkazy (nebo velmi málo) zvyšování dávek kvůli možnému přizpůsobování. Vysoké dávky mají pro jedince již nepříznivé efekty. Vychutnání si šálku kávy je popsáno jako pravidelný zvyk a nemělo by se zaměňovat s termínem návyk. Lidé, kteří pijí kávu, nemají potřebu zvyšovat množství kofeinu po delším časovém období (charakteristické pro návykové látky) a mohou bez větších potíží zmírnit nebo změnit jeho konzumaci. Konzumace kávy navíc nemá žádné psychologické účinky. Malé procento populace, pokud přestane kávu náhle pít nebo značně omezí její konzumaci, může pocítit abstinenční příznaky jako je např. bolest hlavy. Tyto příznaky trvají nejvýše několik dní a nemají žádné dlouhodobé nepříznivé následky. Studie naznačují, že kofein splňuje některá kritéria - ne však dostatečné množství- pro možnost vzniku závislosti.Je známé, že klasické zneužívané drogy jako jsou amfetaminy, kokain a nikotin mají schopnost vyvolávat produkci dopaminu v určitých oblastech mozku. Kofein však takto na tuto část mozku nepůsobí. Výzkum v této oblasti zdraví stále běží a obsáhlá studie, publikovaná v roce 200648 se postavila k této tématice racionálně. Ze všech dostupných dat autoři uzavírají, že není žádný rozumný důvod nebo opodstatnění ani vědecký důkaz k tomu, že je kofein návyková látka.