Zkoumáním zdravotních účinků kávy na lidský organismus se v uplynulých třech staletích zabývalo mnoho vědeckých pracovníků. Skutečné příčiny byly vědecky prokázány až v roce 1820, kdy byla z kávy poprvé izolována aktivní látka, později nazvaná kofein. Německý vědec Friedlieb Ferdinad Runge popsal také její účinky na lidský organismus. Došel k závěru, že v semenech kávy obsažený alkaloid kofein povzbuzuje nebo podněcuje činnost některých orgánů jako jsou srdce,mozek, nervy, ledviny i svaly. Později byl vyvinut postup oddělení kofeinu ze zrn nepražené kávy a vyřešeno zpracování a pražení kávy bez kofeinu.
O tom, zda-li pití kávy prospívá nebo škodí zdraví, bylo v minulosti, ale stále je i v současnosti, vedeno mnoho diskusí a sporů. Při posuzování těchto otázek musíme brát v úvahu, kolik šálků denně vypijeme a jak silnou kávu si připravujeme. Mezi milovníky kávy je však značná diferenciace. Většina těch, co pravidelně konzumují kávu, pije 1-2 šálky kávy denně. I když se odborníci shodují na názoru, že přiměřené pití kávy ( 2 až 3 šálky denně) zdravým lidem neuškodí, a naopak může i jejich zdraví prospívat, nad pitím kávy by se měli zamyslet především ti, kteří toto množství mnohonásobně překračují.
V minulosti byly v boji proti tomuto černému nápoji zdravotní důvody většinou nastrčeny. První šiky bojovníků proti kávě se začaly formovat již v období, kdy se káva začínala postupně pít ve společenských místnostech – tehdejších prvních kavárnách. Ve skutečnosti se mocní obávali politického nebezpečí. Lidé se shromažďovali, aby spolu diskutovali a tak byly kavárny považovány za podezřelá místa schůzek a setkání lidí s nekomformními názory. Na to se vládnoucí kruhy dívaly s podezíravostí. Proto se začalo o pití kávy mluvit jako o tekutině zdravotně závadné, vyvolávající různá onemocnění. Se zdravotním stavem milovníků pití kávy to však nemělo vůbec nic společného.
Vzhledem k tomu, jak obrovské množství kávy se v tak velikém geografickém prostoru vypije, je pro vědce, kteří se intenzivně zabývají zdravotním stavem lidské populace, důvodem, aby zjistili a dali jasnou odpověď, jak to vlastně s dlouhodobým požíváním kávy je a jaký to má dopad na lidské zdraví. O vztahu pití kávy a jejím účinku na zdraví je nashromážděno úctyhodné množství odborné literatury a vědeckých informací a neustále přibývají nové. Při sledování a hodnocení vlivu kávy na lidský organismus je potřeba brát v úvahu nejenom množství zkonzumované kávy, ale také skutečnost, při jakých příležitostech a v jakých souvislostech se káva pije. V případě, že pití kávy bývá doprovázeno kouřením a současnou konzumací alkoholu, což se děje velmi často, sledované parametry účinků kávy jsou zamlžené těmito zmíněnými faktory a celkově to zkresluje výsledky účinků kávy. Velmi důležitým faktorem je tzv. „způsob života-životní styl“. Vede to k rozporným výsledkům, nesrovnatelným a nejednoznačným závěrům. Je obtížné získat tzv. „očištěné“ údaje týkající se daného lékařského problému a potom je statisticky objektivně vyhodnotit. Svědčí o tom často nejednoznačné výsledky vědeckých studií. Proto i výzkum dále intenzivně pokračuje. Škodlivost pití kávy na zdravotní stav člověka se dosud nepodařilo jednoznačně prokázat, ale ani úplně vyloučit. V poslední době je publikováno mnoho výsledků vědeckých studií, které naopak poukazují na pozitivní účinky kávy ve spojitosti s prevencí mnoha různých onemocnění,a to nejen díky přítomnosti kofeinu, ale mnoha dalších látek jako jsou například důležité antioxidanty kávy – polyfenoly. Tyto nedávné studie nám pomohou lépe porozumět a snad i ochránit před častými chorobami, které jsou spouštěny oxidačními reakcemi, kde mají antioxidanty protektivní účinek. Závěrem lze tedy říci, držme se doporučení a „pijme kávu s mírou“ a vědomím, že stále narůstá vědeckých důkazů o pozitivním vliv kávy na kvalitu našeho života.
Působení na dýchání
Káva a astma
Výskyt astmatu jako onemocnění dýchacích cest v posledních dvaceti letech celosvětově významně vzrostl. Ve vyspělých zemích jeho výskyt dosahuje okolo 10% populace. Prospěšný účinek kávy na astma je znám již více než 100 let a káva byla používána jako léčebná metoda ve Skotsku minimálně od roku 1859. Pozitivní účinky jsou potvrzeny nedávnými vědeckými studiemi. Italská studie ukázala, že výskyt astmatu se snížil o 28% u lidí, kteří pili 3 a více šálků kávy za den.Podobné výsledky byly získány i v další studii, kde se výskyt astmatu u pijáků kávy snížil o 29% a výskyt pískotů o 13% v porovnání s nepijáky.Vdechování aromatických látek při pití kávy působí proti astmatickým obtížím. Tyto látky uvolňují svalstvo. I kofein a teofilin, které jsou v kávě obsaženy povzbuzují při větších dávkách dýchání.Je to následek jejich působení na nervová centra, která jsou umístěna v horní části míchy, a která řídí intenzitu dýchání. Za normálních okolností se to u zdravých jedinců, kteří vypijí 1-3 šálky za den vůbec na dýchání neprojeví. Svaly na stěnách průdušek a bronchů patří mezi svaly naší vůlí neovladatelné a právě při astmatickém záchvatu, pokud jsou stažené, je kofein a především teofilin výrazně uvolňuje. Obě látky představují jedny ze základních léků proti astmatu.
Působení na srdce a cévní systém
Účinky kofeinu na srdce a cévy jsou již dlouho velice diskutované. Nedávné výzkumy ale potvrdily, že mírné pití kávy nelze spojit s rozvojem kardiovaskulárních onemocnění, včetně arteriosklerózy, infarktu myokardu, srdečních arytmií nebo vysokého krevního tlaku. Kofein krátkodobě zvyšuje srdeční výkon, což znamená, že srdce začíná pumpovat větší množství krve do krevního oběhu. Kofein i teofilin rozšiřují cévy téměř v celém těle. Výjimkou jsou mozkové cévy. Ty reagují opačně (vasokonstrikčně). Některé vědecké odkazy naznačují, že by mohl kofein mírně snižovat srážlivost krve. U krevního tlaku není také jednoduchá odpověď. Je veliký rozdíl mezi lidmi, kteří kávu pijí pravidelně a mezi abstinenty.Všeobecně je možné říci, že po podání kofeinu ke zvýšení tlaku dochází, neboť se zvyšují hladiny některých látek v krevní plazmě, které na zvýšení tlaku mají přímý vliv, když to tělo potřebuje (adrenalin, noradrenalin, renin apod.).U lidí, kteří kofeinu odvykli, přecitlivělých na tento alkaloid, nebo se s ním vůbec nesetkali, dochází ke zvýšení tlaku. Při sledování opakovaného podávání kofeinu byl u osob zaznamenám postupně klesající tlak, který se vrátil do normálu. Tento jev je nazývaný tolerance ke kofeinu. Tělo se naučí látku snášet a nereagovat negativně. Kofein například přestane zvyšovat krevní tlak. Podle dosud zjištěných vědeckých výsledků přítomnost kofeinu u normálně zdravých jedinců nezpůsobuje zvýšení krevního tlaku, nebo jen krátkodobě.
Jak působí kofein na stres?
Pití kávy při stresu se nedoporučuje a to z důvodu kombinace působení kávy na krevní tlak a zároveň jeho současné zvýšení vyvolané stresem.Sečtení těchto účinků je velice pravděpodobné, a tím se může zvyšovat zdravotní riziko. Odborníci kávu nedoporučují pít při zvýšené míře stresu, vyvolaném z neúměrného pracovního zatížení, v konfliktních a emotivně vypjatých situacích.
Působení na mozkové buňky
Káva a bolesti hlavy
Kofein vyvolává zúžení mozkových cév, což nám může pomoci při některých bolestech hlavy (migrénách). Bolestmi hlavy trpí mnoho lidí a při použití analgetik s obsahem kofeinu nebo kávy, se nám uleví nebo bolesti přestanou. Ve studii z nedávné doby byla lidem, kteří trpěli bolestmi hlavy, podávána kombinace léku proti bolesti ibuprofenu a kofeinu. U 80% pacientů se projevilo výrazné zlepšení během 6 hodin v porovnání se 67%, kteří užili lék pouze proti bolesti. Kofein je často přidáván do farmak, protože zlepšuje jejich absorpci a zvyšuje se léčebný účinek proti bolesti. Mnozí lidé tvrdí, že kofein v silném šálku kávy může pomoci při migrénách, když je podán včas. Předpokládaný mechanismus účinku kofeinu je stáhnutí cév (vasokonstrikce). Toto může platit jen pro určitý typ migrény.
Káva a Parkinsonova nemoc
Parkinsonova choroba je jedno z nejvýznamnějších neurologických onemocnění. S současnosti je tímto onemocněním postiženo více než 4 milióny lidí na celém světě. Symptomy se obvykle objevují po padesátém roce věku a riziko rozvoje této choroby s přibývajícím věkem stoupá. Hlavními symptomy je svalová ztuhlost, pomalá pohyblivost a třes, ačkoliv někteří mají také problémy s rovnováhou, komunikační problémy jako je psaní, mluvení a výraz tváře. Příznaky vznikají na podkladě nedostatku dopaminu, jednoho z neuropřenašeců v mozku. Většina vědců se shoduje, že tato nemoc má spouštěcí mechanismus v kombinaci genů, životního stylu a faktorů životního prostředí. K začátku roku 2002 byla zrevidována vědecká literatura a bylo identifikováno 8 případových studií a 5 skupinových analýz ve vztahu pití kávy a rizikem onemocnění Parkinsonovou chorobou. Tato analýza výsledků ukázala, že lidé, kteří pijí kávu, mají o 31% menší šanci vývoje Parkinsonovy choroby než lidé, kteří kávu nepijí. Obecně výsledky jsou méně jasné u žen. Z těchto důvodů dostupné důkazy konzistentně ukazují, že konzumace kávy snižuje riziko výskytu Parkinsonovy choroby. Různé studie nasvědčují tomu, že kofein pomáhá koncentraci dopaminu v mozku, blokuje v něm buňkové receptory, a tak působí jako lék proti Parkinsonově chorobě.
Káva a Alzheimerova nemoc
Alzheimerova choroba je dnes jedna z nejběžnějších forem demence. Prevence a léčba tohoto onemocnění je velkou celosvětovou výzvou. Vědecké studie ukázaly, že příjem kofeinu je spojovaný s menším rizikem Alzheimerovy choroby.Celonárodní kanadská studie zahrnující 4 615 lidí starších 65 let ukázala, že konzumace kávy, mezi jinými faktory jako je pravidelná aktivita, je významně spojovaná se snížením rizika vývoje Alzheimerovy choroby .Podobné výsledky pro kávu byly získány i v Portugalské studii .
Účinky na funkci ledvin
Pravděpodobně každý, kdo pije kávu nebo čaj, si všiml močopudného tzv. diuretického účinku. Kofein i theofylin zvyšují vylučování vody ledvinami poměrně krátkodobě a při dostatečném přísunu tekutin není 24 hodinová rovnováha příjmu a výdeje tekutin narušena. Umírněná, rozumná konzumace kávy, až do 4/5 šálků za den, nemá větší efekt než který je pozorován u obyčejné vody. Ve vztahu ke sportovcům bylo hodnoceno 9 studií, které zjišťovali efekty konzumace kofeinu na objem moči.Autor uzavřel vědecké výsledky potvrzením, že atleti a rekreační sportovní nadšenci si nerozhodí hospodaření těla s tekutinami, pokud budou konzumovat kofeinové nápoje s mírou a stravovat se zdravě. Pro cestovatele dlouhými vleklými lety je důležité upozornění, že je nutné zabezpečit normální denní příjem tekutin 1,5-2 l a k tomuto může přispívat i káva. Efekt kávy resp. kofeinu byl sledován ještě z dalších aspektů jako je vliv na svalovinu močového měchýře a možný vznik tzv. dráždivého močového měchýře (přítomnost překotného močení a úniku moči) a v poslední řadě vliv na vznik močových kamenů. Urgence a únik moči podle dostupných dat nelze dávat do souvislosti s přiměřeným příjmem kávy. Při vzniku močových kamenů je nejstarším a nejspolehlivějším léčebným a preventivním postupem zvýšený příjem tekutin. K objasnění vlivu kávy na vznik urolithiasy byly koncipovány dvě rozsáhlé demografické studie v USA zahrnující 45.285 mužů a 81.093 žen. Závěrem této studie nebyly shledány rozdíly ve výskytu močových kamenů u jedinců pijících běžnou a nekofeinovou kávu. Rozhodující pro tvorbu kamenů byl objem přijatých tekutin.
Osteoporóza
Rostoucí povědomí o výskytu degenerativního onemocnění kostí, osteoporózy, u starších žen, možný vztah mezi dávkou kofeinu a zdravými kostmi, je relativně nová oblast vědeckého zájmu. Jedna současná studie ukazuje, že ačkoliv vylučování vápníku močí lehce vzrůstá po požití kofeinových nápojů, tento efekt byl kompenzován snížením vylučováním vápníku později během dne, takže tento efekt je bezvýznamný na každodenním vývoji osteoporózy nebo hustotě kosti. Jiné studie zaznamenaly jen určité, malé zvýšení rizika osteoporózy, které může být lehce kompenzováno stravou. Toto riziko bylo obzvláště u žen v menopauze a u starších jedinců. Bylo potvrzeno, že nedochází k úbytku vápníku v kostech, ani k žádným změnám v hustotě kostí. U mladších jedinců nebyl ani v jednom případě zaznamenán případ vyplavování vápníku z kostí.
Působení na žaludeční sliznici a žlučník
Účinek kávy na žaludeční sliznici je velmi důležitý. Kofein zvyšuje vylučování žaludeční kyseliny (kyseliny chlorovodíkové), stejně jako enzymu pepsinu. To může mít pozitivní dopad na naše trávení. Ovšem lidé trpící na žaludeční vředy, vředy dvanácterníku a jiná zažívací onemocnění by měli být s kávou opatrní. Bylo prokázáno, že i bezkofeinová káva zvyšuje vylučování žaludečních kyselin a to působením dalších látek, které vznikají při procesu pražení. Pití kávy také povzbuzuje stahy žlučníku a urychluje tvorbu a tok žluče. Tyto účinky mohou mít vliv na prevenci tvorby žlučových kamenů. Tyto účinky byly zjištěny i u bezkofeinové kávy a tak lékaři doporučují v případech příznaků vředových onemocnění nepít kávu na lačný žaludek.
Káva a pálení žáhy
Pálení žáhy je velmi častá a nepříjemná záležitost pro kterou může být velmi mnoho příčin. Od konzumace vydatných, pálivých a kořeněných jídel až po stres. Studie zahrnující pacienty s problémy s pálením žáhy neprokázala, že káva by měla být dávána do souvislosti s těmito obtížemi.Někteří lidé si stěžují na pálení žáhy po vypití kávy. Lze předpokládat, že toto je spíše následek spojený s předchozím jídlem, než s kávou. Není zde žádný přesvědčivý důkaz, že pití kávy je špatné na žaludek a nebo způsobuje vznik žaludečních vředů a vředů dvanácterníku.
Vliv na hladinu cholesterolu
V kávovém extraktu se nacházejí látky kafestol a kahweol. Jsou to látky lipidické povahy, tzv. „tukové duo“ , z nichž je více účinný kafestol. Tyto dvě látky jsou vědeckými pracovníky dávány do souvislosti se zvyšování hladiny nejen cholesterolu, ale také triglyceridů v krevním řečišti. Obecně ale platí, že lidé, kteří pijí kávu, nemají vyšší hladiny cholesterolu než lidé, kteří kávu nepijí. Podrobnější analýzy prokázaly, že záleží na metodě přípravy kávy. Pokud se pije káva připravené technikou překapávání přes filtrační papír nebo káva rozpustná, hladiny cholesterolu v krvi se nezvýší. Takto připravená káva prakticky tyto látky neobsahuje a nebo jen v malém množství. Lidé s vyšším rizikem kardiovaskulárního onemocnění by měli pít výhradně kávu rozpustnou, nebo by alespoň neměli zapomínat na používání papírového filtru.
Vliv na rakovinové buňky
Účinky pití kávy při nádorových onemocněních se vědci zabývají dlouhou dobu. Dnes máme k dispozici mnoho epidemiologických studií sledujících výskyt zhoubných nádorů a z nich vyplývajících úmrtí u obyvatel různých geografických oblastí, příslušníků odlišné rasy, etnických skupin apod. Neexistuje žádný vědecký podklad, pro tvrzení, že přiměřené pití kávy zvyšuje pravděpodobnost vzniku jakéhokoliv nádorového onemocnění. S novými výsledky se zájem soustředil na močový měchýř, pankreas a tlusté střevo. Ve většině výzkumných prací není vztah mezi konzumací kávy a nádorovými onemocněními tohoto typu prokázán. Silným rizikovým faktorem se však potvrdilo kouření. U nádorů tlustého střeva, prsu, vaječníků, žaludku a zažívacího traktu, mozku, ale i dalších nádorových onemocnění, se spojitost s pitím kávy také neprokázala. Naopak některé studie se přiklánějí k názoru, že káva může mít v případech nádorového onemocnění protektivní účinek. V kávě se nacházejí látky, které mají laxativní účinek a mají schopnost stimulovat činnost tlustého střeva. To podporuje vyrovnanou funkci tohoto orgánu a tím snižuje jeho náchylnost k zhoubným onemocněním. Používání kávy jako tekutiny na čištění střev se využívalo již dávno. Světová nadace pro výzkum rakoviny (World Cancer Research Fund) a Americký institut pro výzkum nádorových onemocnění (Amecrican Institute for Cancer Research) konstatovali ve svých zprávách z roku 1997 a 2000, že není prokazatelná žádná příčinná souvislost mezi pitím kávy a vznikem nádorového onemocnění. Nové vědecké poznatky naopak vyzdvihují antioxidanty v kávě jako možnou prevenci těchto onemocnění, které jsou zatím sledovány laboratorně a které musí být dalšími studiemi potvrzeny.
Vliv na játra
Játra jsou největším orgánem v těle a je nezbytné, aby byla zachována jejich správná funkce. Pomáhají nám, aby naše tělo bylo funkční a efektivní. Narůstající vědecké důkazy ukazují, že káva může také přispívat k významné ochraně proti vzniku a rozvoji jaterních onemocnění. Pití kávy a jejího ochranného účinku je zmiňováno zejména v souvislosti s cirhózou jater, onemocněním, které způsobuje progresivní poškození a odumírání jaterní tkáně a tím snížení jejich funkce. Dále byla sledována v souvislosti s konzumací kávy aktivita jaterních enzymů. Bylo prokázáno, že pití kávy má pozitivní vliv na zdraví a tudíž funkcionalitu jater.
Antibakteriální vlastnosti kávy
Vědci zjistili, že v čerstvě připravovaném kávovém extraktu se nacházejí antibakteriálně působící látky proti Streptococcus mutans. Tím káva dokáže zabránit škodlivému povlaku na zubech, který tento mikroorganismus způsobuje. Při podrobnějších analýzách vědci došli k závěru, že ne purinové alkaloidy, ale právě další látky jako je kyselina chlorogenová, nikotinová a trigonelin mají antibakteriální vlastnosti. Kofein, dlouho považovaný za nejpodstatnější bioaktivní složku kávy, se na těchto účincích podílí jen v nepatrné míře.
Jiné vlivy na zdraví
Publikované výsledky např. udávají, že ženy, které konzumují více kofeinu nebo kávy, mají kratší menstruační cyklus v porovnání s ostatními. U žen konzumujících více kávy se mnohem méně vyskytuje dlouhá menstruace a jejich celkový menstruační cyklus je také v průměru kratší. Jak již bylo zmíněno, kofein lehce prostupuje placentou a proniká do mateřského mléka. Tělo také v těhotenství pomaleji odbourává kofein a ten může déle působit. Tento vliv kávy a kofeinu na zdraví matky a plodu je samozřejmě pečlivě sledován. Pro ženy, které pijí přiměřené množství kávy ( 2-3 šálky) představuje kofein jen minimální riziko. Mnoho žen v těhotenství ztrácí chuť na kávu, a tak není vyloučeno, že se jedná o přirozenou ochranu plodu. Samozřejmě je v těhotenství možné pít kávu bezkofeinovou, která obsahuje pouze zbytkové množství kofeinu. Též byly sledovány účinky kávy na lidskou reprodukci. Výzkumy prokazují, že přiměřené pití kávy nemá žádný nepříznivý vliv na plodnost mužskou i ženskou.